Přestože by mnozí tvrdili, že zlatá éra kinematografie nás již minula a ty nejlepší blockbustery už nic netrumfne, dá se prohlásit, že v dnešní době alespoň nevzniká takové množství bizarních propadáků, o které z minulých let není nouze. Některé takové snímky si ale pro svou osobitost získají kult fanoušků, o kterém by se leckterým režisérům mohlo jen zdát. Příkladem takového filmu je mimo jiné i Braindead – Živí mrtví z roku 1992.