Automatický zhasínač svíček z roku 1841

Automatický zhasínač svíček je zařízení navržené k bezpečnému a efektivnímu zhasínání svíček. Jeho hlavním účelem je minimalizovat riziko požáru spojené s nedořezanými svíčkami, které by mohly hořet déle, než je bezpečné, nebo mohou způsobit, že se plamen dostane do kontaktu s okolními materiály. Automatický zhasínač svíček může mít různé designy a mechanismy, ale obvykle pracuje na základě senzorů a časovačů. Když je svíčka vyhořelá nebo se její plamen přiblíží určité vzdálenosti k zásobníku vzduchu, automatický zhasínač může buď uhasit plamen nebo fyzicky oddálit svíčku od okolního vzduchu, což zabraňuje dalšímu hoření.