Život není ani radování, ani bolest, ani Bůh, ani nějaké rozjímání, ale jídlo a bytí.
Žena si v lásce svou bolest zaviňuje sama, muž se v ní svou bolestí stává obětí ženy.
Zabili vášeň a rázem zabili všechno, radost i bolest, utrpení i rozkoš, dobro i zlo, krásu, všechno - zkrátka především ctnost. Jsou moudří a přece nestojí za nic, neboť člověk nabývá ceny jen úsilím.
Všechno utrpení kolem nás je i naším utrpením, nemáme všichni jedno tělo, zato jeden růst, a ten nás provází všemi bolestmi v té či oné podobě.
V lásce se střídá radost a bolest.
Utišuj bolesti druhého a tvé vlastní se umenší.
Tělu slouží štěstí a spokojenost, ale síly ducha probouzí, povznáší a rozvíjí jen neklid, žal a bolest.
Štěstí a blaženost nezáleží ani v bohatství, ani ve vysokém úřadě nebo moci, nýbrž v bezbolestném klidu, umírněnosti citů a v takovém stavu duše, jenž dbá mezí určených přírodou.
Soucit nás nutí spěchat bez uvažování na pomoc těm, které vidíme trpět. V přírodním stavu nahrazuje zákony, mravy i ctnost, s tou výhodou, že se nikdo nepokouší neposlechnout jeho sladký hlas.
Smrt přichází jen jednou a dává se pociťovat v každou chvíli života: je horší ji tušit než ji vytrpět.
Smrt není konec všeho! Je začátek nové bolesti!
Sebeklamy, které nás mají uchránit bolesti, končí pravidelně tím, že s sebou přinášejí bolest ještě větší. Opevňujme své klamy, abychom je uchránili před přirozenou korekcí, kterou provádí každodenní život.
Říká se, že "život je oceánem bolesti". To je možné, ale jeho pěna je krásná.
Radosti jsou našimi křídly, bolesti našimi ostruhami.
Radosti jsou naše křídla, bolesti naše ostruhy.