Neklidná žena v domě přikládá ke starostem bolest.
Prostřednost básníkům trpět nebude nikdo z bohů či lidí.
Radosti jsou našimi křídly, bolesti našimi ostruhami.
Chudoba je stejně tak veřejným zlem jako soukromým neštěstím. Trpěti je zločinem na národu.
Zabili vášeň a rázem zabili všechno, radost i bolest, utrpení i rozkoš, dobro i zlo, krásu, všechno - zkrátka především ctnost. Jsou moudří a přece nestojí za nic, neboť člověk nabývá ceny jen úsilím.
Prázdná je řeč toho filosofa, který neléčí žádnou lidskou bolest.Neboť jako by nebyl žádný užitek z lékařství, kdyby nevyhánělo z těla nemoci, tak není žádný užitek z filosofie, jestliže nezapuzuje bolest duše.
Soucit nás nutí spěchat bez uvažování na pomoc těm, které vidíme trpět. V přírodním stavu nahrazuje zákony, mravy i ctnost, s tou výhodou, že se nikdo nepokouší neposlechnout jeho sladký hlas.
Člověk bolestně pociťuje přemíru vědění při součastném nedostatku moudrosti.
Smrt přichází jen jednou a dává se pociťovat v každou chvíli života: je horší ji tušit než ji vytrpět.
Hlad, žízeň a bolest jsou sourozenci lásky.
Radosti jsou naše křídla, bolesti naše ostruhy.
Bolest dává trestu zdání pomsty a pomsta propůjčuje provinilci zdání důležitosti.
Tělu slouží štěstí a spokojenost, ale síly ducha probouzí, povznáší a rozvíjí jen neklid, žal a bolest.
Banální zkušenost: bolest není o nic menší, když její příčina je banální.
Osudem duch byl člověku dán, jenž dovede bolest snášet.