Jaké štěstí mít chuť k jídlu, máme-li naději na dobrý oběd!
Jídlo, krása, pilulky a benzín, to jsou čtyři sloupy, na kterých dnes spočívá život. Jsou to čtyři apokalyptičtí jezdci druhé poloviny našeho století.
K jídlu mám jen hrubou rýži, piji jen čistou vodu, polštářem je mi má ruka, ale i tak jsem rád na světě. Bohatství a sláva, získané nepoctivě, jsou jen jako letící oblaka na nebi.
Život se všemi svými starostmi a hrůzami není konec konců nic tak velkého, nýbrž pouhá bublina na hladině řeky, něco s čím si člověk může pohazovat a hrát.
Lenost - to je matka. Má syna - zlodějství a dceru - hlad.
Když Tiber zaplaví město, když Nil nezaplaví pole, když dlouho trvá špatné počasí, když se země otřásá, když je hlad, když mor, hned „Křesťany lvům!“.
Jídlem roste chuť.
Apetit je hlad v luxusním vydání.
Hlad naučil lidi vymýšlet nové pokrmy.
Sytý hladovému nevěří.
Střídmý v jídle, sám sobě lékařem.
Ženich hladil, manžel šlehá, ach kde těch rukou něha?
Muž si spíše vzpomene na dobré jídlo než na vyznání lásky.
Hlad není jen nejlepším kuchařem, ale i nejlepším lékařem.
Nejdříve si knihu koupíš, potom si ji přečteš. Kolik spisovatelů by zemřelo hladem, kdyby tomu bylo naopak.