Pohosti otce, i kdybys měl sám týden hladovět.
Jídlo, krása, pilulky a benzín, to jsou čtyři sloupy, na kterých dnes spočívá život. Jsou to čtyři apokalyptičtí jezdci druhé poloviny našeho století.
Jídlem roste chuť.
Ženich hladil, manžel šlehá, ach kde těch rukou něha?
Když Tiber zaplaví město, když Nil nezaplaví pole, když dlouho trvá špatné počasí, když se země otřásá, když je hlad, když mor, hned „Křesťany lvům!“.
K jídlu mám jen hrubou rýži, piji jen čistou vodu, polštářem je mi má ruka, ale i tak jsem rád na světě. Bohatství a sláva, získané nepoctivě, jsou jen jako letící oblaka na nebi.
Lenost - to je matka. Má syna - zlodějství a dceru - hlad.
Člověk, který sní, je jako člověk, který drží hladovku. Stravuje svou vlastní podstatu.
Jaké štěstí mít chuť k jídlu, máme-li naději na dobrý oběd!
Muž si spíše vzpomene na dobré jídlo než na vyznání lásky.
Když jsem byla mladá, měla jsem hladký obličej a plisovanou sukni. Dnes je tomu naopak.
Sytý hladovému nevěří.
Hlad není jen nejlepším kuchařem, ale i nejlepším lékařem.
Střídmý v jídle, sám sobě lékařem.
Kuchař, který z hladu umře, nehoden hřbitova.