Kdo nedovede obdivovat, je hlupák.
Slasti lásky postupuju od disticha k čtyřverší, od čtyřverší k sonetu, od sonetu baladě, od balady k ódě, od ódy ke kantátě a od kantáty k dithyrambu. Manžel, jenž dithyrambem začíná, je hlupák.
Dějiny nejsou jen dějinami pokroku, velkých činů a velkých lidí, ale i lidské hlouposti.
Pro hlupáka není nic lepšího než mlčet, Ale kdyby to věděl, nebyl by už hlupák.
Hloupost závidí bohatému a posmívá se chudému.
Hlupákovi vjede pří každém vtipném slově děs do údů.
Lidská hloupost je všudypřítomná a je jako zemětřesení. Vlastně je horší, neboť zemětřesení vždycky pomine.
Kdo řekl první, že slzy jsou perly, byl génius. Kdo to poslední opakoval, byl hlupák.
Radit hlupákovi je jako pomáhat vrahovi.
Opilý se z toho vyspí, hlupák ne.
Dovedu napsat cokoli. Kdybych to nedovedl, byl by ze mne pravděpodobně hlupák.
Hlupáka se na nic nevyptávej, řekne ti všechno sám.
Nic není tak nebezpečné jako hloupý přítel. To už je lépe mít moudrého nepřítele.
Džentlmenem našich dnů je ten, kdo má dost peněz k činnostem, které by provozoval každý hlupák, kdyby si to mohl dovolit: tj. konzumuje, aniž cokoliv vyrábí.
Vztah k hlupákům se neustále zlepšuje. Představte si, že ještě ve Švejkově době pro blbost superarbitrovali.