Život spočívá v úsilí co nejúčinněji neutralizovat následky hloupostí, kterých se člověk kdysi dopustil.
Svědomí hlupáků je vždy čisté.
Říká-li tisíc lidí totéž, je to buď vox Dei, nebo hloupost.
Chytrý se nedopouští malých hloupostí.
Nedůvěra je moudrost hlupáků.
Rozumnější ustoupí. Smutná pravda. Na této pravdě se zakládá světovláda hlouposti.
Člověk, který ví, že je hlupák, není velký hlupák.
Láska je pro hlupáky. Je to příval krve do slabin.
Každý děláme v životě hlouposti, jenomže někdo je dělá osobně, někdo je dává vykonat podřízeným.
Na světě jsou dva prostředky jak se povznést: buď vlastními schopnostmi, nebo hloupostí jiných.
Hloupost je toho příčina, že se nadutec vypíná.
Elegantní žena s hloupým výrazem je nepřípustná. Na druhé straně dokonalé kráse není nic vlastnějšího než přihlouplý výraz. Venuše Milóská je toho nejjasnějším důkazem.
Dějiny nejsou jen dějinami pokroku, velkých činů a velkých lidí, ale i lidské hlouposti.
Hloupost vysokého úředníka může být totiž v některých případech užitečná. Některé autority dokonce tvrdí, že určitá míra hlouposti je nutná.
Člověk hloupý a energický, citlivý a mnohostranný je neštěstím všude - v politice stejně jako v literatuře.