Aforismus dokazuje, že hlouposti lze psát i stručně.
Na louce naděje se pase mnoho hlupáků.
Lazebník se učí na hlupákově bradě.
Skromný se ostýchal a hlupák řekl: On se mě bál.
Každý hlupák dovede hájit své omyly. Když však své chyby uznáte, cítíte se povzneseni a máte velikánskou radost.
Chytrý se nedopouští malých hloupostí.
Rozumnější ustoupí. Smutná pravda. Na této pravdě se zakládá světovláda hlouposti.
Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.
Každý člověk chybuje, ale jen hlupák v chybách setrvává.
Kdyby hlupáků nebylo, kde by se brala moudrost?
Každý děláme v životě hlouposti, jenomže někdo je dělá osobně, někdo je dává vykonat podřízeným.
A přece je to krásné, když člověk vzpomíná, jak byl hloupý v mládí.
Není nic horšího pro člověka než obdiv hlupáků.
Dohoda s čertem, ať vědomá nebo tichá, je vždycky hloupý obchod.
Hlupák hodí kámen do moře a tisíc mudrců ho nevyloví.