Hloupost je absolutně nutné retardivum.
Dělat jen takové hlouposti, které jsou v souladu s naším charakterem, to je umění.
Rozdávat rady je zbytečné, moudrý i hloupý je svorně odmítnou.
Nic není nesnesitelnějšího než hlupák, který má štěstí.
Láska v nás vytváří skleníkové podmínky pro růst hloupostí.
Hlupák je ten, kdo nikdy nemyslí jinak.
Bezstarostné dospívání je u člověka předznamení hlouposti.
Je nepředstavitelné, kolik je nutno na světě vynaložit důvtipu, abychom prokázali hloupost.
Nemoc mívá zpočátku jen těžce rozeznatelné příznaky, ale dá se léčit. Když už příznaky pozná každý hlupák, bývá na léčení pozdě.
Ze stejného důvodu, pro nějž je zasloužilý člověk opomíjen, bývá hlupák obdivován.
Blaze zapomnětlivým, neboť ti se vyrovnají i se svými hloupostmi.
Jen hlupák vidí v dobrodiní dar.
Tragédie lidského rodu: všeobecně platí, že člověk je moudrý jednostranně, ale hloupý mnohostranně.
Láska je pro hlupáky jedinou příležitostí, jak vyrůstat ve vlastních očích.
Hlupák má sto tisíc životů.