Není nic hloupějšího než hloupý smích.
Dialektika života učí, že není vždy rozumné jednat rozumně. To ale není omluva pro hloupost.
Hloupost je také jistým způsobem užívání intelektu.
Chytrý se nedopouští malých hloupostí.
Rozdávat rady je zbytečné, moudrý i hloupý je svorně odmítnou.
Milovat je moudrá činnost, ale zamilovat se hloupý stav.
A přece je to krásné, když si člověk zavzpomíná, jak byl hloupý v mládí.
Smát se každému slovu nebo činu je vlastností lidí pošetilých, vůbec ničemu se nesmát je znakem lidí hloupých.
Moudrý muž dovede odstranit vlastní vady, hlupákovi ta schopnost není dána.
Proč dělat v životě stejnou hloupost, když je tak bohatý výběr.
Hloupost neosvobozuje od myšlení.
Je hloupost kopat studnu až tehdy, když hrdlo svírá žízeň.
Říká-li tisíc lidí totéž, je to buď vox Dei, nebo hloupost.
Svědomí hlupáků je vždy čisté.
Často mě rmoutí myšlenka, že pro genialitu existuje hranice, kdežto pro hloupost nikoliv.