Slasti lásky postupuju od disticha k čtyřverší, od čtyřverší k sonetu, od sonetu baladě, od balady k ódě, od ódy ke kantátě a od kantáty k dithyrambu. Manžel, jenž dithyrambem začíná, je hlupák.
Všiml jsem si, že při kočičích šarvátkách skoro vždycky vyhrává útočník. Když kočka začína dostávat na zadek, bez rozmyšlení uteče, zatímco hloupý pes se bude rvát do posledního dechu...
Sveřepost a zarytost je nejjistější důkaz hlouposti.
Učinit jednoduché těžko srozumitelným - v tom je genialita hlupáků.
Čas dovede často vyléčit i hlupáka.
Muž, který se vzdá předčasně, je jenom hlupák. Ale co si pomyslíte o takové ženě?
Stáří před hloupostí nechrání.
Zločin neodstraší hlupáka, miluje-li ženu.
Hlupák je ten, kdo nemá ani tolik ducha, aby byl marnivcem.
Genialita má své hranice, hloupost je bez hranic.
Hlupák tvrdí. Arcihlupák navíc prokládá svá tvrzení častým hodnocením. Moudrý člověk je plný pochybností.
Muži nejprve uvažují a pak jednají. Ženy nejprve jednají a pak uvažují. Nedělají však víc hloupostí než muži.
Ten, kdo má co říci, vystačí pár slovy, záplava slov hlupákových pranic nevypoví!
Hloupost se projevuje dvojím způsobem - bud mlčí, nebo je výmluvná. Mlčenlivá hloupost je snesitelnější.
Hloupost je lenost ducha a lenost hloupost těla.