Kdo chce spáti sladce, ať večeří krátce.
Desatero Václava Klause: Nejíst, nepít, nekouřit, netopit, nesvítit, nejezdit, nenadávat, nekritizovat, nestávkovat a usmívat se.
Celý problém manželství spočívá v tom, že končí každou noc po milování a každé ráno před snídaní se musí začít budovat znovu.
Svoboda? Dá se to jíst?
Lidé se nás ptají na tajemství našeho dlouhého manželství. Uděláme si dvakrát týdně čas na večeři v restaurantu při svících, s jemnou hudbou a tancem. Ona v úterý, a já v pátek.
Domácí obědy jsou levné, nepočítáme-li náklady na manželství.
Střídmost je buď láska k vlastnímu zdraví, nebo neschopnost se pořádně najíst.
Diogenes večeřel čočku s chlebem. Viděl ho Aristippos, filozof, který si žil pohodlně díky tomu, že lichotil králi. Aristippos řekl: Kdyby ses naučil podbízet se králi, nemusel by ses živit čočkou. Diogenes odpověděl: Nauč se živit se čočkou a nebudeš muset věnovat takovou péči králi.
Amerika se již stala zemí úplně zledovatělou, všechno je tam zmražené. Když chcete něco jíst, musíte to předem rozmrazit. I ženy jsou tam stejné - musíte je rozmrazit aspoň den před zamýšleným flirtem.
Manželství je spravedlivé zařízení. Žena musí denně vařit a muž to musí denně jíst.
Je nutno jíst, abys žil, ne však žít, abys jedl.
Je třeba jíst, abys žil, a ne žít, abys jedl.
Patrně jediný způsob, jak si zachovat zdraví, je jíst, co ti nechutná, pít, co se ti oškliví, a dělat, co se ti nechce.
Zařízne-li chudý k obědu slepici, je nemocný on, nebo ta slípka.
Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst.