Knihkupectví je jeden z mála důkazů, ze lidé stále myslí.
Ženská duše je pro mě otevřená kniha, jenže napsaná v nesrozumitelném jazyce.
Žijeme příliš v knihách, a ne dost v přírodě. Podobáme se pošetilci Pliniovi mladšímu, který studoval styl řeckého řečníka, zatímco venku pohřbíval Vesuv patero měst.
Můžeme-li odpustit vydání špatné knihy, pak jen těm chudákům, kteří píší, aby se uživili.
Od té doby, co se knihy recenzují, je již nikdo nečte kromě recenzenta, a i ten je čte jentakta.
Dříve nesměly mladé dívky ani číst takové knihy, jaké dnes samy píší.
Skvělá kniha - nejprve ji zhltneme, pak si ji v klidu přečteme a nakonec si ji koupíme.
Náruživý knihomol - čte dokonce i ty knihy, které recenzuje.
S knihami je to jako s lidmi: jen velmi malý počet něco znamená, zbytek se ztrácí v množství.
Čtení knih je bez užitku, když tě neuchvátí a nestanou se ti vodítkem.
Čím více knih, tím méně moudrosti. Čím více souloží, tím méně dětí.
Mravnostní cenzura je orgán, který vyškrtává z knih a jiných tiskovin následující slova: 36 řádek zabaveno.
Jsou dva druhy knih. Jedny zkrášlují náš život, druhé náš byt.
Knihy nejsou morální či nemorální. Knihy jsou dobře či špatně napsané. A dost.
Jsou knihy, jejichž společným jmenovatelem je absence čitatele.