Láska spočívá v tom, dokázat se smířit s nedostatky toho druhého.
Nebýt milován, to je smůla, ale nemilovat, to je neštěstí.
Milující žena promine spíše velké nehoráznosti než malé proradnosti.
Přátelství, stejně jako láska, pramení z nedorozumění.
Málo miluje, kdo umí slovy vyjádřit, jak moc miluje.
Milenec má jediný cíl - milovat a být milovaný, a jestliže miluje a je milovaný, touží jedině po tom, aby to trvalo věčně.
Láska je to, co je zaprvé nezměrné a za druhé nestálé.
Člověk přece nemůže trvale žít z ledniček, politiky, financí a křížovek. Člověk to prostě nemůže. Člověk přeci nemůže žít bez básní, bez barev, bez lásky.
Nežitý život se vyskytuje všude, jak v lásce, tak v povolání: jsou to síly, které zůstaly nevyužity a které se nám pak mstí.
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
Truchlit pro ztrátu někoho, koho milujeme, je přímo štěstí v porovnání s nutností žít s někým, koho nenávidíme.
Láska je nakažlivá nemoc. Čím víc se jí bojíme, tím spíše nás postihne.
Láska, to je pro ženskou velký trápení. Sotva doroste a začne kroutit zadečkem, už myslí jen a jen na lásku!
Láska je onen rozkošný interval mezi setkáním s krásnou dívkou a objevem, že vypadá jako kapr na suchu.
Milujeme jiné, protože v nich milujeme především sebe. Je to líc sebelásky.