Láska je penězokaz, který dokáže měnit halíře na zlaté mince a zlaté mince často na halíře.
Mělo by být stanoveno zákonem, že i ženatí a vdané mají právo na lásku.
Malá láska se může za jistých okolností zvrhnout ve velkou nenávist, velká láska jen v úplnou rezignaci.
Teď teprve chci žít pro někoho druhého, teď teprve miluji, teď je život nádherný a cenu má každý den a žádný nesmí býti ztracen.
Láska je jako otevřená láhev od sodovky. Vyprchá dříve, než se stačíte napít.
Nudisté se milují oblečeni.
Ztracen je všechen čas, jež neproměníme v lásku.
Muž se naučí milovat jen s jednou ženou. A s více ženami se jen naučí opovrhovat láskou.
Všechny bytosti, které milují, myjí osudovou krásu, krásu trvání, krásu prvku.
Láska a závist člověka trápí, ostatní city ne, protože netrvají tak dlouho.
Bytost, kterou milujeme, je pro nás vždy světlem v temnotách, je to tvář plná světla.
Ten nejhorší druh neřesti, jehož se lze v lásce dopustit, je deklarovat city na úroveň rozumu.
Zákon lásky je spíše než přikázáním výzvou ke štěstí.
Hrdina, jehož miluji celou duší, byl, je a vždycky bude krásný - je jím pravda.
Když jsme se nabažili lásky, uvítáme, stihne-li nás nevěra. Zprostí nás naší vlastní věrnosti.