Na světě musí být něco jasného a krásného, něco, co člověka povznáší a očisťuje, a není-li to láska, co to je?
Víte, já ho znal ještě z doby, kdy chodil každý večírek s jiným děvčetem. A najednou se oženil za ty miliony. Já mu to docela přeji. Někdo miluje duši, někdo miluje tělo, někdo miluje peníze.
Svět nebude nikdy láskou spasen. V tom se mýlili všichni lidumilové.
Láska je nemoc, a zdraví se nechce.
Sebeláska nás snadno přesvědčuje o tom, že věci jsou chvályhodné pouze potud, pokud přitahují nejenom naši pozornost, ale i nějak nás uspokojují…
Milovat a zachovat si přitom všech pět smyslů pohromadě, přesahuje schopnosti jedince.
Kdo miluje svého psa, musí milovat i jeho blechy.
Ukrutně se mýlíme ne v tom, že ona nás miluje, ale že my milujeme ji.
I velká láska je jen malou náhradou za první lásku.
I barbar si lásku získá, jen je-li bohatý dost.
Lidé spojení nadějí současně činem dospívají stejně jako lidé spojení láskou k oblastem, k nimž by nikdy nedospěli.
Přátelství a láska velkého počtu nemilují.
Srdce mé stále po lásce prahne, nikomu však již nevěřím. Když někdo ke mně ruce své vztáhne, ustoupím bojácně ke dveřím.
Láska není náchylnost jednoho k druhému, ale neschopnost žít jeden bez druhého.
Láska mě dojímá, ovšem ani ne tak k rozkoši jako k pláči.