Láska by měla být vysoce výběrová. Až dosud se však lidé páří podle stejných zákonů jako zatoulaní psi.
Předstíraná láska je horší než nenávist.
Muži a ženy se dobře poznávají jenom prostřednictvím svých těl. Proto, když se začne mluvit o lásce, nakonec to končí vyspáním v posteli, ať už to vyspání je inspirováno vášní nebo rozkoší.
Láska je pyšná loď, která se dřív nebo později dostane na mělčinu, vždyť v lásce není povznesení, jen velký, hlubokánský pád.
Láska ženám oči otevírá a mužům je zavírá.
Láska je překrásná věc. Ale, přátelé milí, proboha věřte mi, láska, na kterou se umírá, je láska přepjatá.
Proroci v lásce bývají kamenováni, až když dojde na jejich slova.
Člověk převážně miluje právě jen to, co není v jeho silách dosáhnout.
Skutečná láska neuvěřitelně zkrášluje ty, kteří milují a jsou milováni.
Láska má takovou sílu, že hory přenáší, ale ne, aby jedna jeden lidský život vydržela!
Nebýt milován, to je smůla, ale nemilovat, to je neštěstí.
Historie lásky je drama jejího boje proti času.
Láska je akt, nemající významu, protože je možné opakovat jej nesčetněkrát.
Dva lidé jsou vždy dva extrémy lásky.
Milovat vlastní krev není těžké.