Být ničím a nic nemilovat je jedno a totéž.
Láska k druhému je metoda, jak naší sebelásce zajistit další trvání.
Blázni, můžete prchat před ženami, přece však nemůžete uniknout jejich lásce.
Muž má jedinou lásku - svět, žena má jediný svět - lásku.
Moje poučka "lidé, milujme, co milujeme", se opírá o základní pravdu. Ta základní pravda zní "jsme lidé a milujeme.".
Andělská duše touží být milována více než láskou.
Žena je schopna milovat muže jen proto, že ho nepřeje jiné.
Láska která předtím myslí na to, čím se bude hasit, nikdy nevzplane.
U prázdného a rozpadlého domu nikdo nezaklepe. U vyschlého pramene nikdo nemůže uhasit žízeň. Stanete-li se vzájemně, jeden druhému, nevyčerpatelným pramenem, budete oba schopni milovat.
Láska a nenávist jako noha nohu doplňuje, aby byl možný pohyb, jsouce obě poslušny jedné vůle.
Láska se čekáním stává peklem pro zamilované.
Náboženské pravdy jsou tajemné svou podstatou, a stejně po více než tisíci letech jsou předmětem nekonečných sporů, při nichž nepřestane téci krev, dokud neosvítí lidského ducha láska a neřekne své poslední konečné slovo.
Láska potřebuje mrazu, nenávisti, zrady - aby jich mohla překonat a vyrůst. Roste jejich odporem... Strhuje k sobě všechno, co bylo vysláno proti ní. Vzplane a hoří i na ledě.
Loajalita ve vztahu mezi dvěma lidmi se zakládá na důvěře a úctě. Lze ji pouze nabídnout, nikdy vymáhat. Jejím základem je dobrovolná, oddaná, nesobecká láska.
Sobota je den, kdy se koupou muži, kteří milují své ženy. Koupá-li se muž v jiný den, pak pozor dej.