Milovat znamená nacházet v jiném sebe samého.
Láska je to, co poutá člověka k člověku přes všechny jeho nedostatky.
Láska se rodí z nekonečné touhy učinit pomíjivost věčností.
Loajalita ve vztahu mezi dvěma lidmi se zakládá na důvěře a úctě. Lze ji pouze nabídnout, nikdy vymáhat. Jejím základem je dobrovolná, oddaná, nesobecká láska.
Kdo je přítel, miluje, ale kdo miluje, nemusí být přítelem. Přátelství je vždycky prospěšné, zatímco láska často zraňuje.
Člověk se učí oceňovat jako výhodu to, že je milován, a je s to vzdát se pro ni jiných výhod.
Idioti jsou jako láska: nikdo je neseje, sami vyrůstají.
Každá žena má moc učinit krásným a milým toho, koho miluje.
Ať je láska jakkoli příjemná, přece jen jsou příjemnější její projevy než ona sama.
Láska je klecí, v které umírá se za štěstí.
Kde není lásky, vynikne každá chyba.
Milujem ty, kteří nás odmítají a odmítáme ty, kteří nás milují.
Bol lásky utišuje, kdo jej zavinil.
Člověk si nemůže koupit východ slunce nebo já nevím, oko studánky. Ale samozřejmě není k zaplacení ani cit, vztah, láska, smysl pro humor a celková citlivost.
Umění lásky je téměř výlučně dílem ženy.