Jsou dva druhy stálosti v lásce - jedna pochází z toho, že na milované osobě nacházíme neustále nové důvody, proč ji milovat, druhá z toho, že svou stálost považujeme za ctnost.
Láska je klecí, v které umírá se za štěstí.
Milovat znamená uvolňovat napětí.
Člověk si nemůže koupit východ slunce nebo já nevím, oko studánky. Ale samozřejmě není k zaplacení ani cit, vztah, láska, smysl pro humor a celková citlivost.
Milovat a udržet je nejlepší, milovat a ztratit je druhá nejlepší možnost.
Na světě existuje jen jedno hrdinství: vidět svět takový, jaký je, a milovat ho.
Odpouštíme, pokud milujeme.
Není lásky opravdovější nad lásku k potravě.
Je zatěžko i bohu milovat rozumem.
Milovaná bytost má nad námi větší moc než my sami.
Neodháněj nikdy lásku od sebe. Je jí tak málo na světě.
Žena vás může přestat milovat, může z vás být otrávená, může vás opustit, nenávidět, zapomenout, ale nesmí vámi pohrdat.
Až se člověk doví, proč se zamiloval, přestává milovat.
Láska nám bere čas a čas lásku.
Velká láska je plod očí, který dozrává v duši.