Láska neodpustí buď nic, anebo všechno.
Sláva je nakloněna tomu, kdo jí pohrdá, milovníka však odmítá.
Opravdové přátelství skoncuje se závistí a opravdová láska s přelétavostí.
Často kruté utrpení, jež nám způsobila jedna žena, se stává příčinou lásky, kterou vzbudíme u jiné ženy. A také příčinou jejího neštěstí.
Je božské milovat, ale ďábelské je komplikovat si láskou život.
Hněv milujících je obnova lásky.
Žádný muž nikdy přesně neví, proč ho žena miluje.
Je-li nehezká žena milována, pak je milována šíleně, protože je to způsobeno buď zvláštním sklonem milence, nebo půvabem skrytějším a neodolatelnějším, než jsou vnady krásy.
Milovat a udržet je nejlepší, milovat a ztratit je druhá nejlepší možnost.
Velikost lásky je v tom, že spěje od objevení hrubé lásky k poznání jejich jemností.
Nepleť si lásku s vlastnickým poblouzněním; z něho pochází to nejhorší trápení. Neboť v tom se lidé mýlí: z lásky trápení nepochází. Trápení plyne z touhy vlastnit, a ta je opakem lásky.
Ani neotužilé tělo nesnáší slunce, ani nepřipravená duše neunese lásku bez utrpení.
Přátelství se může udržovat i mezi lidmi různého pohlaví, a to vší hrubosti prosté. Nicméně žena v muži vidí vždy muže a naopak, muž v ženě ženu. Tento poměr není ani láskou, ani čistým přátelstvím. Tvoří jistý druh vztahu sám pro sebe.
Až se člověk doví, proč se zamiloval, přestává milovat.
Zájmy žen vždy převládají nad jejich láskou.