Kéž nemiluje ten, kdo je k opravdové lásce předurčen.
Velké lásky jsou vlastně velké vášně, posypané jako buchty mákem citů.
Od té chvíle, kdy začal milovat, nevidí ani ten nejmoudřejší muž žádnou věc tak, jak ve skutečnosti vypadá.
Sebeláska má za následek sebeuspokojení a to je pro lidského ducha největší nepřízeň osudu.
Pro duši milující mění se nejvšednější fráze na drahém rtu ve skvostné, vzácné perly.
Láska potřebuje mrazu, nenávisti, zrady - aby jich mohla překonat a vyrůst. Roste jejich odporem... Strhuje k sobě všechno, co bylo vysláno proti ní. Vzplane a hoří i na ledě.
Smysl života spočívá ve vytvoření Božího království na zemi, neboli v tom, že vyměníme sobecký, závistivý, násilnický a nerozumný život za život lásky, bratrství, svobody a rozumu.
V očích milující ženy je i osel filozofem.
Člověk nezná v lásce druhého, dokud se s ním náhodou nesetká a pak už zase nezná prvního.
Poněvadž součástí milované ženy se stalo všechno, co je na světě krásného, jste najednou odhodláni dělat vše, co lze na světě dělat krásného.
Sirotek není ten, kdo ztratil otce a matku - ale ten, kdo nemiloval.
Lidé všechno ztratí, co po sobě zanechají. Vezmou si jen s sebou mzdu za lásku a almužny, které dali.
Často kruté utrpení, jež nám způsobila jedna žena, se stává příčinou lásky, kterou vzbudíme u jiné ženy. A také příčinou jejího neštěstí.
Každá láska špatně skončí, dříve nebo později.
Ženy jsou v lásce dál než většina mužů, ale muži nad ně vynikají v přátelství.