Láska je pramen, který zřídkakdy vysychá, ale často mění směr svého toku.
Na cestě k opravdové lásce leží tři velké balvany, jimiž jsou sebeláska, ješitnost a žárlivost. Dokud je neodvalíš stranou, nedostaneš se kupředu.
Umět milovat předpokládá dvojí - umět přehlížet nedostatky toho druhého a umět mu odpouštět viny.
Přátelství je schopen ten, komu lidé neznechutili člověka. Kdo věří a ví, že se v davu vyskytují velkorysí lidé, svrchovaní duchové a dobrá srdce. Ten, kdo se neunaví jejich hledáním a miluje je ještě dříve, nežli je našel.
Vychování, jež obvykle dáme mladým lidem, je jenom druhá sebeláska, kterou v nich vzbudíme.
Láska je hnutí, které nutí, dva lidi do blnutí.
Proto tak málo žen zná přátelství, že se jim zdá suchopárné, když poznaly lásku.
Láska povznáší člověka z propastné přízemnosti až na vrcholky, jenž ční nad mračna.
Teprve když jsme nalezli lásku, víme, co jsme v životě postrádali.
Sebeláska zvětšuje nebo zmenšuje dobré vlastnosti našich přátel, vždy podle toho, jak jsme s nimi spokojeni, také jejich zásluhy posuzujeme podle jejich chování k nám.
Lásku, která umře, lze někdy oživit.
Láska nesnáší totožnost dvou typů lidí.
Láska nemá jen pálit, ale i hřát.
Láska, která hledí jak by se ušetřila, není nikdy opravdová.
Člověk miluje společnost, i kdyby to byla jen společnost čadící svíce.