Láska nás činí mocnými vůči druhým, avšak bezmocnými vůči sobě.
Jen ta láska je šťastná, v níž nejsou milenci na sobě závislí.
Je-li jejich vzájemná láska ušlechtilá a svobodná, může nalézt hrdinné vyjádření v tom, že se oba dobrovolně stanou otroky.
Kdo nemiluje stromy, ať netvrdí, že miluje člověka.
Líbit se nám může vše, vyjma krásy; tu nutno milovat.
Díky lásce se stáváme lidštější a to bez ohledu na to jak probíhá.
Láska, založená jen na citech, má nejkratší trvání. Neboť nic není tak zraňováno láskou, jako právě city.
Pro zrození lásky je třeba, aby nebyla na překážku ošklivost. Milenec však brzy dospívá k tomu, že shledává svou milenku krásnou právě v té podobě, jakou má, aniž si myslí na pravou krásu.
Jdi s tím, kdo Tě miluje.
Snad musí člověk dřív pocítit lásku, aby rozuměl přátelství.
Láska se nevysvětluje, jen konstatuje.
Pochyby a podezřívání jsou špatnými spojenci důvěry v lásku.
Když se do lásky míchá majetek, ztrácí svou životodárnou moc a stravuje osobnost.
Láska způsobuje, že míjí čas. Čas způsobuje že mizí láska.
Když se dva lidé zpronevěří, neuzdraví je ani lék a víckrát si už neuvěří. Tak milujte se vespolek.