Příroda to zakotvila již v samotných základech, z nichž jsme zrozeni, a ustrojila nás tak, že máme lásku a úctu k sobě samým, že pro nás nic není dražší, nic váženější než my sami.
Láska je nejlepší balzám na všechny rány a nejlepší lék proti všem chorobám.
Láska je přírodní živel. Jednou je sluncem, které ozařuje, jindy mračnem, které ovlažuje. Ale vždy je prospěšná.
Zlo se vždy rodí tam, kde schází láska.
Tělo je nejhlasitějším tlumočníkem lásky.
Co je lepší milovat, nebo být volný jako motýl?
Lidé se milují, i když si nevěří.
Truchlit pro ztrátu někoho, koho milujeme, je přímo štěstí v porovnání s nutností žít s někým, koho nenávidíme.
Láska je pavučina. Jí se nelze vyhýbat, aniž bychom v ní nakonec neuvízli.
Kdo v lásce dlouho váhá, nakonec prohrává.
Lidé se méně rozpakují uškodit tomu, koho milují, než tomu, koho se bojí.
Muž se vyhne tomu, aby miloval každou ženu na potkání, nevyhne se však tomu, aby na každé něco obdivoval.
Láska je líbezný květ, ale je třeba odvahy, abychom si jej šli utrhnout na kraj strašné propasti.
V lásce je vina vždy společná.
Láska je odměnou lásky.