Láska jsou dveře, jimiž můžete opustit čas.
Kdo opravdu miloval a je zklamán, je ochoten spíše nežít než nenávidět.
Často lidé, kteří se kdysi milovali, chodí dnes kolem sebe nevšímavě, to je politováníhodnější lidský vztah než nenávist.
Kouzlo milování spočívá v odhodlání nezneužívat je k pouhé rozkoši.
Přítel miluje vždy, za nesnází se stává bratrem.
Miluji tě a vím, že v životě nebudu nikoho tak milovat, protože už nikdy nebudu takový, jako v tuto chvíli, jež mizí, zatímco já o ní mluvím a kterou nemohu zadržet ani za cenu svého života.
Láska je jako slza. Rodí se v očích a padá k srdci.
Pro duši milující mění se nejvšednější fráze na drahém rtu ve skvostné, vzácné perly.
Pouliční láska nemá v sobě ani zdaleka tolik sklonů ke zločinnosti jako klášterní zdrženlivost, protože je veřejná.
Pravá láska je stav, ve kterém člověk cítí osudovou potřebu být neustále s milovanou bytostí.
Stydlivost - toť matka nejkrásnější z lidských strastí: lásky.
Člověk si namlouvá, že něco miluje, protože nemá možnost nic jiného milovat.
Abychom se nestyděli za lásku, musíme milovat dokonalý objekt, nebo si to aspoň namlouvat.
Krása lásky spočívá v pošetilosti srdcí, nikoliv ve snášenlivosti duší.
Bez druhých je život, láska a štěstí pouhou utopií. Jsme spolu navzájem propojeni tisíci vlákny. Jeden život závisí na druhém, žádný se bez druhého nemůže rozvinout.