Láska je pramen, který překážkami vyrůstá.
Milovat je ctnost, milovat se vášeň.
Milovat, toť rozkoš dívat se, dotýkat se, vnímat všemi smysly z blízkosti co možná největší milovanou osobu, která nás také miluje.
Pro milujícího není nic obtížné.
Vkus v lásce je cit, jímž jedinec vyhledává u svého protějšku v zájmu zachování rodu vlastnosti, které sám postrádá.
Miluj toho, koho máš ráda a neboj se zrady, drž se svého srdce a ne cizí rady.
Kde láska počítá, je chudičká.
Láska nemá jinou možnost, než se zvrhnout v přátelství nebo nenávist.
Když člověk ví, proč miluje, tak nemiluje.
Protože líbal pomalu, jeho láska trvala déle.
Štěstí je milovat, tvořit, pečovat o někoho. Štěstí je asi v tom, když člověk může rozdávat sám sebe a přispět alespoň nepatrně k zlepšení světa.
V lásce je dobré všechno, co milujícím vyhovuje. Třeba i monogamie.
I pro ty, kteří jsou na milování staří, je příjemné poslouchat milostné verše, neboť je nutí myslit na lásku a oni jako by tím omládli.
V lásce je každý slepý.
Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.