Nenávidím a miluji
Nic tak nenarušuje lásku jako zahanbení.
Láska je karetní partie, v níž jeden z partnerů podvádí, aby vyhrál, a druhý, aby neprohrál.
Láska je jako štěstí - nemá ráda, když se za ní někdo honí.
Znej míru v lásce, ať je stálá, zmešká kdo otálí, i ten kdo příliš cválá.
Vůně těla zve na hostinu lásky, nikoliv jeho krása.
Láska je nejkrásnější trápení, které tkví v ponížení lidské hrdosti...
Každá láska má své dějiny. I když docela krátké. Jakési dějiny v kostce. Má čas růstu a zralosti. Má slunečná návrší, strmé pády. Své deště a sněhy.
Láska je iracionální: lze lidi znát a přece je milovat.
Láska jako taková, má svá vývojová stadia. Zpočátku je to nedospělost, pak zrání a nakonec únava.
Jsme formováni a utvářeni tím, co milujeme.
Láska je poezií smyslů.
Chci milovat takovou ženu, která mne chápe nikoliv nejvíce, ale nejlépe.
Každý člověk je samostatný svět. Není do něj jiné cesty než přes most lásky.
Miluj, jako by Tě nikdo nikdy nezranil ! Pracuj, jako bys nepotřeboval peníze ! Tancuj, jako by se nikdo nedíval ! Zpívej, jako by Tě nikdo neposlouchal ! Žij, jako bys žil v ráji !