Láska je překrásná věc. Ale, přátelé milí, proboha věřte mi, láska, na kterou se umírá, je láska přepjatá.
Vytvářet lásku jako sochu je jediné hodné zralého muže.
Láska a rozum si navzájem nevyhoví.
Kdo miluje, má stále plné ruce práce.
Láska je určitý druh válečného stavu.
Prostá fyzická záliba není dostatečný důvod k lásce. Rozkoš je zaměnitelná.
Ať je to již víra náboženská, víra národní, politická nebo víra v krásu a v potřebnost nějakého díla, každá společenská víra obdivuhodně posiluje lásku.
Romantická láska neznamená štěstí, neboť nad rozkoší těla romantika vládne utrpením jeho duše.
U žen ztrácejí jen bázlivci, ženy milují statečné a silné a chtějí být dobyty útokem.
Ten, kdo sám nemiluje, by neměl vědět, že je někým milován.
Praxe lásky může v sobě uchovat její teorii jen s vypětím posledních sil.
Nemůžeme se přinutit někoho milovat jen proto, že si to přejeme.
Ženské duše, jež jsou schopny vložit nekonečnost do lásky, to jsou andělské výjimky. Vznešené velké vášně jsou řídké jako mistrovské dílo.
Je krásné být bohatý, je krásné být silný, ale nejkrásnější je být milován spoustou přátel.
Manželka ztrácí v manželství pro manžela rychleji půvab než manžel pro manželku. V lásce je tomu naopak.