Nadměrná láska se už dále nezvětšuje, ale naopak zvolna ubývá.
Láska je subjektivní. Milujeme nikoli skutečné bytosti, nýbrž bytosti, které si vytváříme.
Láska je největším zázrakem tvoření, vrcholem božské krásy v přírodě. K ní vedou všechny stupně na cestě životem. Z ní jsme vzešli a za ní jdeme.
Ach ty lásko, co si nevymyslíš a co nesvedeš. Není na světě věci, která by zabránila tvému růstu a odhodlání.
Láska je mocná čarodějka. I když jsi sám kouzelník, nikdy nepochopíš její kouzla.
Láska nás činí mocnými vůči druhým, avšak bezmocnými vůči sobě.
Láska je tvoření společného, jenž není totožné.
Jen ta láska je šťastná, v níž nejsou milenci na sobě závislí.
Člověka je třeba milovat jaký je, nikoliv si svou lásku podmiňovat tím, jaký by měl být.
Muži, kteří se nevyznají v umění lásky a nemají ponětí o různých jednotlivostech a dalších záležitostech týkajících se žen, nemohou dosáhnout pravé slasti z této rozkoše, neboť se podobají tupým hovadům.
Láska, plná pochyb, často vydrží celý život. Ta neochvějná se zhroutí jako domek z karet po prvním otřesu.
Láska je stále tatáž, ale pokaždé jiná.
Políbení jest hymnou lásky.
Nejstarší a největší je láska k životu.
Láska je v principu fyzikálně chemický proces elektromagnetické indukce dvou různorodých těles s příbuznou anatomickou stavbou. Přitom mládí, krása či společenské postavení nehrají žádnou roli.