Láska je jako měsíc: když naroste, zmenšuje se.
Jen jednou denně slunce vyjde, jen jednou pravá láska přijde.
Ztrácí se vzdálená láska, nová však přichází hned.
Láska by měla být v životě člověka tak velkou stavbou, že s ní nebude nikdy hotov.
Právě to co se ti nelíbí, musíš milovat tím více, abys k tomu nebyl nespravedlivý a zůstal dobrým člověkem.
Láska a nenávist jako noha nohu doplňuje, aby byl možný pohyb, jsouce obě poslušny jedné vůle.
Láska je úsilí, které vynakládá muž, aby se spokojil s jednou ženou.
Milovat znamená nacházet v jiném sebe samého.
Jen přemíra lásky k druhému je s to vyloučit ze srdce vlastní ješitnost.
Protože nemiluji, mohu milovat každého.
Pouta lásky jsou důkazem toho, že svoboda není pro šťastný život nezbytnou podmínkou.
Žena by se necítila milována, kdyby vztah muže k ní byl bez lichotek.
Každá láska má své dějiny. I když docela krátké. Jakési dějiny v kostce. Má čas růstu a zralosti. Má slunečná návrší, strmé pády. Své deště a sněhy.
Sebeláska je zvrhlý pud sebezáchovy.
Pudy jsou člověku vrozeny. Lásku v něm nutno vypěstovat.