Jediná radost na světě je začínat. Je hezké žít, protože žít znamená začínat neustále v každém okamžiku. Jestliže člověku chybí smysl pro tohle...chce zemřít.
Samota může býti pro člověka bezduchého tísnivá.
Divoch se klaní před modlami ze dřeva a kamene, civilizovaný člověk před modlami z masa a krve.
Láska dává člověku křídla - praktičtější a levnější by bylo, kdyby rozdávala letenky.
Lidé se stávají často vojáky prostě proto, že se k žádnému jinému stavu nehodí.
Když si uvědomíme jak špatní jsou lidé, pak je podivuhodné, jak dobře se chovají.
Smích není nikdy pro nic a za nic, snad jen u šílených lidí. Normální člověk musí mít důvod, směje se něčemu.
Věda je nejlepší způsob, jak z člověka udělat hrdinu.
Přátelství může být jen mezi dobrými lidmi.
Stát musí být přece takový - a takovým ho udělá nestrannost soudců - aby provinilci nikdy nechyběl žalobce a člověku nevinnému aby žalobce nemohl uškodit.
Lidé mají v zásadě jen dvě přání: zestárnout a přitom zůstat mladí.
Všechno chce k svému, jak člověk, tak to nerozumné zvíře, i to kvítí. Nemá-li, co by rádo, umře, uvadne.
Nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života.
Je těžké žít s lidmi, je totiž tak těžké mlčet. A zvláště pro toho, kdo rád mluví.
Při silných vjemech člověk touží věřit, že jinému se nic podobného nikdy nepřihodilo.