Kdyby i člověk všeho se nasytil, lásky se nikdy nenasytí.
Láska je jakýmsi svátkem samoty dvou lidí.
Činy moudrých lidí diktuje rozum, méně moudrých zkušenost, nevědoucích nutnost, činy zvířat příroda.
Když oči říkají něco jiného než jazyk, zkušený člověk se spoléhá především na jazyk očí.
Velký člověk má dvě srdce - srdce, které doufá, a srdce, které trpí.
Nic tak nesnižuje člověka, který zasluhuje velké uznání za velký čin, jako když se pachtí ještě po drobných pochvalách za malichernosti.
Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno.
Je třeba znát sebe sama. I kdyby to poznání člověku nepomohlo najít pravdu, alespoň si tak uspořádá vlastní život, a to je nejlepší, co může udělat.
Pasivní poslušnost byla kdysi mylně považována za loajalitu. Nyní mohou lidé vyjadřovat pochybnosti o systému aniž by byli pokládání za neloajální.
Sběratelé jsou šťastní lidé.
Náleží k tomu nemnoho umění a práce, aby člověk byl počat, jakmile se však narodil, jest na sebe vzíti péči pilnou a úzkostlivou, aby byl odchován a vychován.
Člověk, který nesní, je jako člověk, který se nepotí. Střídá v sobě spoustu jedu.
Nic se mezi lidmi nešíří rychleji než pomluva.
Lidé si vytvořili obraz osudu na zakrytí vlastní nerozvážnosti, neboť osud jen málokdy bojuje s rozumností.
Nic člověka tak nevyčerpá jako pronikavě inteligentní děvče.