Když se člověk rozhodne něco udělat, čas si vždycky nějak najde.
Každý z nás dělá mnoho věcí tak, aby vyhověl snům jiných lidí – rodičů, partnerů, učitelů nebo spolužáků.
Vysoká životní úroveň spočívá v tom, že vydáváme peníze, které ještě nemáme, za věci, které nepotřebujeme, abychom imponovali lidem, které nesnášíme.
Jsem člověk - nic lidského, myslím, mi není cizí.
Kdo pěstuje myšlenky, mnohé sklidí, a bez srpu.
Bláhové je prosit bohy za to, co si člověk může opatřit sám.
Smrt zlého člověka je svátkem pro jeho pozůstalé.
Nejobtížněji se lidé rozcházejí, když už se nemilují.
Nic tak nepřispívá ke zdokonalení člověka jako psaní memoárů.
Skleróza je nejkrásnější choroba. Nebolí a každý den se člověk dozví novinku.
Jak se mají mladí lidé rozhodnout, čím se chtějí stát, v době, kdy ještě nevědí ani co jsou?
Člověk, který nechal propást život, je nula. Takový člověk prochází životem bez užitku a když umře, ani pes po něm neštěkne!
Když šíp mine cíle, střelec viní z toho sama sebe, a ne druhého. Tak jedná i člověk moudrý.
Moudrý člověk spatřuje před sebou nekonečnou oblast možného. Hlupák považuje za možné jen to, co je.
Zda dva lidé učinili dobře, když spolu uzavřeli sňatek, to nemůžeme o jejich stříbrné svatbě ještě říci.