Zaléváš-li květiny, zalévej kořeny. Poučuješ-li člověka, mluv k jeho srdci.
Skoro všichni lidé umírají na své léky, ne na své nemoci.
Humor se nedá naučit. Vedle ducha a vtipu předpokládá především velkou dávku dobroty srdce, trpělivosti, ohleduplnosti a lásky k lidem. Proto je tak řídký.
Vše krásné na zemi je od slunce; vše dobré od člověka.
Kdy člověk jedná svobodně? Pouze tehdy, když jedná nutně.
Hluboká řeka se nezkalí, když byl do ní hozen kámen, stejně tak člověk. Zlobí-li se pro urážky, není řekou, nýbrž kalužinou.
Nejbohatší jsou ti lidé, kteří se většiny věcí mohou vzdát.
Dobro, které může člověk vykonat, je prý neomezené, pokud mu nezáleží na tom, kdo z toho bude mít prospěch.
Pouze velkým lidem přísluší mít velké chyby. A každý má představy o své velikosti.
Sotva existuje člověk tak přesný, aby se trochu neodchýlil od pravdy, když se omlouvá.
Cílem mnoha milionů lidí je svobodně si dělat, co se jim zachce, a nechat za to pykat jiné, když se něco pokazí.
Většina lidí jsou jako špendlíky - hlavičky na nich nejsou to hlavní.
Drazí přátelé, nepohrdejte nikým. Pohrdáním si pomáhají povýšenci, pozéři, ohyzdové a hlupáci, je to maska, za kterou se skrývá nicotnost, často i darebáctví, zbavuje člověka ducha, soudnosti, dobrotivosti.
Chudobný člověk se směje bezstarostněji a častěji než bohatý.
Ach, ten člověk tak často chybuje a nikdy doopravdy neví, co ho mine.