Každý člověk má jenom tolik minut, hodin a dní kolik jich využije.
Nepřichází hora k hoře, ale měl by člověk k člověku.
Problém spočívá v tom, že se až příliš mnoho lidí pokouší být někým jiným místo toho, aby byli sami sebou.
Základní lidskou slabostí je, že člověk nepředvídá bouři, když je pěkné počasí.
Se svým věkem se člověk jakž takž dokáže smířit? Ale s partnerovým...?
Jsem člověk, jehož lze zranit, ne však urazit.
Jestliže je pravda, že chudoba člověka se měří jeho potřebami, pak ctižádostivec a lakomec hynou v nejhorší chudobě.
Lidé se nescházejí na shromáždění, aby o něčem přemýšleli.
Z toho, co člověk zná, nelze usuzovat, kolik nezná.
Živoucí lidé jsou obklopeni jakousi atmosférou, která je vlastní jenom jim, asi tak, jako postavy zachycené na holandských plátnech mistrnou rukou malířů ztratily by bez šerosvitu na své životnosti.
Žádný člověk není tak moudrý, aby věděl o všem zlu, které koná.
Nejšťastnějšími z lidí jsou lékaři: na jejich úspěchy shlíží slunce, jejich nezdary skrývá zem.
Život člověka nemoudrého je nevděčný a uspěchaný; stále se jen žene za budoucností.
Lidé, kteří nejsou schopni vybudovat pevné, dlouhodobé vztahy, brzy zjistí, že nejsou schopni ani dlouhodobého a efektivního vedení ostatních.
Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji.