Pes, kterého uzdravíš, tě nikdy nekousne. To je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.
Lidé tvrdí, že svět je strašný, tváří se skepticky a vůbec je nenapadne, že si všechny nepříjemnosti způsobují sami svou zbabělostí a hloupostí.
Člověk je sebou samým od přírody, stává se jiným člověkem prostřednictvím napodobení; srdce, které předstírá, není srdce, které má.
Přímý člověk je jako přímý bambus - také se s ním zřídkakdy setkáme.
Základní lidskou slabostí je, že člověk nepředvídá bouři, když je pěkné počasí.
Lidé mají potřebu občas říci ne. Umožněte jim to.
Kritický vztah k sobě z tebe udělá skutečně moudrého člověka. Stejně v umění i v literatuře. Když si čestně uvědomíš své místo, něco z toho bude.
Zdá se, že se lidé zrodili k tomu, aby podváděli ostatní i sami sebe.
Fantasté jsou lidé, kteří nemají dost fantazie, aby pochopili skutečnost.
Z toho, co člověk zná, nelze usuzovat, kolik nezná.
Lidé dobří - ti byli počátkem konce.
Ach, ten člověk tak často chybuje a nikdy doopravdy neví, co ho mine.
Být člověkem znamená nejasně cítit, že v každém je něco ze všech a ve všech něco z každého.
Živoucí lidé jsou obklopeni jakousi atmosférou, která je vlastní jenom jim, asi tak, jako postavy zachycené na holandských plátnech mistrnou rukou malířů ztratily by bez šerosvitu na své životnosti.
Kdykoli člověk udělá něco dokonale hloupého, udělá to vždycky z nejušlechtilejších pohnutek.