Vyznamenání dostávají lidé většinou proto, že už nějaké mají.
Už vím, na co je týden. Aby se člověk mohl zotavit z únavy neděle.
Smrt zlého člověka je svátkem pro jeho pozůstalé.
Nemoc člověka nekrášlí.
Vlažní lidé nikdy nedojdou k cíli.
Lidé chtějí člověka ponížit a pak mu teprve chtějí prokázat dobro - ale nikdy ho nechtějí pozvednout a poté oslavit.
Nejtěžší zkouškou lidské statečnosti je, když člověk zůstane sám.
Kulturní člověk - to je ten, kdo je schopen soucitu. Je to nešťastný, trýznící-se talent.
Ve schopnosti zažívat pocity štěstí musí být člověk předem tvrdě připraven. Vycepován životem. Něco ran, něco zklamání.
Člověk pociťuje neobyčejnou rozkoš, podmaní-li si sterými pozornostmi srdce mladé krásky a vidí-li denně nové pokroky. Ale jakmile je člověk jednou pánem, už jí nemá co říci, ani co přáti, všechna krása vášně je pryč.
Nejmocnější je ten člověk, který ovládl sám sebe.
Každý dar, který člověk přijme, ho do jisté míry ponižuje a ubírá důstojnost. Podle jeho hodnoty ztrácí jistou část své nezávislosti.
Život člověka, který přeskočil osudný věk, se řítí děsivou rychlostí.
Je teď tolik všelijakých předpisů, jaký má člověk být, že udělá nejlépe, když zůstane takový, jaký je.
Moudří lidé mluví, protože mají co říci; hlupáci mluví, aby něco řekli.