Závistivý člověk chudne štěstím druhého.
Při dotazování se povzneste nad pocit, že můžete působit dojmem nejhloupějšího člověka v místnosti.
Na vysychajícím jezeře nehnízdí labutě, nestálého člověka se nedrží přátele.
Jak šťastní by byli někteří lidé, kdyby se starali o věci druhých tak málo jako o svoje.
Vezmete-li k sobě vyhladovělého psa a uděláte z něj zvíře kypící zdravím, nekousne vás. To je zásadní rozdíl mezi psem a člověkem.
Úspěšný člověk: 1. ví co chce, 2. ví co nechce a 3. umí se podle toho zařídit.
Prostý člověk, takový, jakého plodí naše civilizace, je člověk esteticky mrtvý.
Smích, tato křeč plic a obličejových svalů, je účinkem nepředvídaného a naprosto jasného poznání naší převahy nad jiným člověkem.
Den má 86400 vteřin. Tedy 86400 okamžiků. Proč lidé, kteří nemají čas, obvykle udělají tam málo práce? Nerozumějí okamžikům.
V nebi nejsou žádní zajímaví lidé.
Všichni lidé se narodili upřímní a umírají jako lháři.
Jiní lidé žijí, aby jedli, já však jím, abych žil.
Prší, aby člověk mokl, padá sníh, aby mu mrzly nohy, přichází neštěstí, aby je důstojně nesl.
Veškeré zlo v životě pochází z duševní prázdnoty, nudy, lenosti, a vše to je nevyhnutelné, když si člověk zvykne žít na účet druhých.
Lidé vyhledávají radovánky, zmítajíce se sem a tam jen proto, že cítí prázdnotu svého života, ale necítí prázdnotu té nové zábavy, která je vábí.