Když člověk nemá žádnou obraznost, je smrt pro něj lehká.
Člověk nemůže říci nic zlého o lidech, které nezná.
Lidé, kteří se vždycky jen vezou, chlubí se čistým svědomím, že nezavinili žádnou nehodu.
Lidé se učí mluvit, a přitom hlavní umění je, jak a kdy mlčet.
Mladý člověk, který nikdy neplakal, je divoch.
Nedávat přednost vynikajícím a lidé si nebudou závidět.
To čeho se lidské bytosti obávají více než smrti je mluvení před lidmi.
Hádají-li se lidé dlouho, dokazuje to, že není jim samým jasno, oč se hádají.
Dobrý vůdce je nejlepší v případě, že si lidé sotva uvědomují jeho existenci… Když takový vůdce, který málo mluví, dokončí svou práci a dosáhne svého cíle, řeknou: Tohle jsme udělali sami.
Lidé myslí pouze, jen aby ospravedlnili své špatné činy, a hovoří, jen aby maskovali své myšlenky.
V celé dosavadní historii byli vynikajícími lídry obyčejní lidé s neobyčejnou vizí – a s dovedností tuto vizi komunikovat.
Každý člověk je romanopiscem svého života; hledá čas, až když je nenávratně ztracený; prožívá své radosti a své dny ve skutečnosti, až když jsou pryč.
Kozel nebezpečen zpředu, kůň zezadu, zlý člověk odevšad.
Nikdy toho nechtěj moc vědět. Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným - ale nešťastným.
Za způsobenou škodu když pomstít se chceš člověku, vede tě hněv, ten potlač u samého zrodu! Protože v koloběhu žití přinášel už od věků právě hněv lidem vždycky nejkrutější škodu.