Člověk se má zdokonalovat, i když je mu osmdesát. Nevážím si lidí, kteří říkají: „Jsem už takový.“ Ach, starý blázne, buď tedy jiný!
Moudrý člověk přemítá o svých strastech jen tehdy, když to potřebuje, v jiných případech myslí na jiné věci.
Stárnutím se člověk stává pošetilejším i moudřejším.
Když lidé vyučují, sami se učí.
Lidé, kteří se vždycky jen vezou, chlubí se čistým svědomím, že nezavinili žádnou nehodu.
Lidé se učí mluvit, a přitom hlavní umění je, jak a kdy mlčet.
Který člověk na tomto světě nežije pro dobro? Ale jen ten, kdo žije pro dobro druhých, žije doopravdy.
Zbabělost je vedět, co má člověk dělat, ale nedělat to.
Lidé, slitujte se konečně nad sebou.
Dějiny lidstva jsou jedna řada ztracených příležitostí, které člověk propásl svou krátkozrakostí, tou věčnou vnitřní lehkovážností, která je jeho údělem.
Galeje nejsou tam, kde se kope krumpáčem... Galeje jsou tam, kde údery krompáče nemají smysl, nespojují toho, kdo kope, se společenstvím lidí.
Když se člověk přizná ke své slabosti, stává se velkým.
Všichni lidé nacházejí v životě něco příjemného. A to jim pomáhá dál žít. Právě k tomu se uchylují, když jsou u konce svých sil.
Jsem člověk, nic lidského mi není cizí.
Lidé zaměstnaní v nějakém podniku mají tendenci přebírat řadu vlastností svých nadřízených.