Emoce se nezadržitelně šíří...pokaždé, když jsou si lidé nablízku.
Den, kdy se člověk ani jednou nezasmál, by měl považovat za ztracený.
Okamžik, kdy člověk pánem svého osudu jest, nevyskýtá se nikdy dvakráte.
Přestanou-li se lidé v jedné budouvě navzájem znát, je na čase společnost rozbít.
Jediná společnost, kde člověk vydrží, je jeho vlastní.
Kde je láska k lidem, tam je i láska k umění.
Neexistuje úskok, k němuž by se lidé neuchýlili, jen aby se vyhnuli opravdovému tvůrčímu myšlení.
Astrologie je dokladem ubohosti subjektivity, vedoucí k tomu, že člověk vztahuje všechno na sebe a od každé myšlenky míří rovnou k sobě.
Jedna větev oheň nedělá, jeden člověk není ještě člověkem.
Celý život čekáme na výjimečného člověka místo toho, abychom obyčejné lidi okolo nás změnili na výjimečné.
Zlí nevědí, že jsou zlí, a jsou proto nevinní. Zlému člověku musíme každý den odpouštět.
Lidé už objevili vše mimo to, jak mají žít.
Rozlobený člověk otvírá ústa a zavírá oči.
Smrt zlého člověka je svátkem pro jeho pozůstalé.
Lidé dělají leccos, aby přišli na jiné myšlenky. Ale co dělají proto, aby přišli na ty první?