Lidé, kteří se podávají svým citům, jsou prostě břemenem pro ostatní.
Dno pracovní morálky - člověk nedělá nic a také ho to nebaví.
Lidé vždycky dávají prostředí vinu za to, jací jsou.
Šťastný člověk, najde-li ženšen i na svém dvorku.
Každý člověk je do té míry omezený, že chce druhého vychovávat ke svému obrazu.
Slabí lidé čekají na příznivou příležitost, silní si jí vytvářejí.
Svou přirozenou povahou se člověk vyvíjí v bylinu nebo v býlí, ať proto první včas zalévá, druhý pleje.
Je mravním požitkem lidí nedávat do oběhu více lásky, než kolik jsme jí schopni ve svrchované míře uplatnit.
Úkolem každé organizace je přeměnit schopnosti lidí ve schopnosti společnosti.
Úspěch je skoro to poslední, co se člověku odpouští.
Lidé by občas potřebovali den volna od života.
Je krásné, že člověku je tak zatěžko přesvědčit se o smrti toho, jehož miluje!
Lidé jsou moudří nikoliv v poměru ke své zkušenosti, nýbrž v poměru ke své způsobilosti pro zkušenost.
Dluh dělá z člověka otroka.
S láskou je to jako s životní pojistkou. Čím je člověk starší, tím vyšší jsou poplatky.