Kéž by byli jen tyranové a nikoli ještě jejich komorníci! A jak najednou člověk zmoudří, když ho císař učiní třeba jen dozorcem nad svým nočníkem.
Čím více člověk zná, tím je větší.
Nelze být člověkem a nechybovat.
Domům se počítají léta a moudrý člověk vždy jest mlád.
Většina lidí jsou jako špendlíky - hlavičky na nich nejsou to hlavní.
Přátelé jsou příbuzní, které si člověk vybírá sám.
Lidi v člověku rádi něco vidí. Nejradši to, co jsou sami.
Čím více mluvíte, tím méně si lidé zapamatují.
Charakter národů se ukazuje ještě otevřeněji než charakter jednotlivců - lidé v davu nemohou jednat podle dohody, aby ukryli své vášně.
Existuje pouze jediný případ čistého zoufalství. A to zoufalství člověka odsouzeného na smrt.
Velikost člověka posuzujeme podle ctnosti, nikoliv podle majetku.
Cenou člověka je jeho sen.
Pravěký muž, přinášeje své milence první květinové věnce, učinil první krok od zvířete. Stal se člověkem, vkročil do říše poezie, neboť pochopil prospěšnosti neužitečného.
Ovšemže věřím ve slepé štěstí - jak jinak bych si mohl vysvětlit úspěchy lidí, které nemám rád.
Odmítat nasupeně jakoukoli chválu je hrubost, vnímejme citlivě, jestliže dobří lidé upřímně chválí, co je chvály hodno.