Když se žena znovu provdá, tedy proto, že svého prvního manžela nesnášela. Když se muž znovu ožení, tedy proto, že svou první ženu zbožňoval. Ženy štěstí pokoušejí, muži jim hazardují.
Manžel může mít vždy poslední slovo - může požádat o prominutí.
Příroda spojila muže a ženy manželskými svazky.
Největší smůla v lásce - nešťastně se zamilovat do vlastní manželky.
Od ohně, od povodně, od manželského lože - ochraňuj nás, dobrotivý Bože!
V manželství stejně jako v lásce je obsaženo sobectví, které přesahuje své vlastní hranice a rodí oddanost.
Rozum v manželském stavu se uplatňuje je s přiměřenou srážkou. Není po něm poptávky, ba ani není ceněn. Naše ženy nás oceňují podle svého měřítka, v němž skvělý intelekt není nijak zvlášť vyznačen.
Před vdavekchtivými ženami tě ochrání jedině manželka.
Manželství pochází z ráje a vede do ráje.
Manželství samo o sobě není ani tak dobré, ani špatné. Jeho zdar či nezdar je jedině v nás.
Manželství je něco, na čem se musí stále pracovat, co není nikdy hotovo.
V manželství je třeba se někdy přít, neboť tak se vzájemně o sobě něco dozvíme.
Smuteční závoj je pavučina, do níž vdovy lapají nového manžela.
Manželé se občas musí pohádat, aby se o sobě dozvěděli pravdu.
Manželství připomíná koňské dostihy: všechno záleží na žokeji, koni a výšce překážek.