Marcus Fabius Quintilianus

Kéž bychom sami nekazili mravy svých dětí! Když řeknou něco prostoduchého, máme z toho radost, smíchem a polibkem vítáme slova, nedůstojná slušného člověka. Ani se takovým slovům nemusíme divit: od nás je mají, od nás je slyšely. Na každé hostině zní oplzlé písně, předvádějí se neslušné scény. Stává se z toho zvyk a nakonec druhá přirozenost. Ti ubožáci se to učí dřív, než se vůbec dovědí, že jsou to neřesti.