Vidím hranice svého rozumu, ale nevidím hranice lidského rozumu.
Rozum a zkušenost nemohou být v opozici natrvalo.
Ženy jsou hloupé. Jakmile jim láska jednou pomate hlavu, pak už ničemu nerozumějí, nejsou přístupné rozumnosti, řídí se jen láskou. Jen a jen láskou.
Chtít vždy a nade všechny vyniknout rozumem je holý nerozum.
Zuby moudrosti se objevují značně později než špičáky.
Vždycky máme víc rozumu než síly.
Cílem vědy není otvírat dveře nekonečné moudrosti, nýbrž vytknout meze nekonečnému omylu.
Moudré ucho neposlouchá, co hloupá huba povídá.
Co je platná většina, když nemá rozum.
Příroda cokoliv říká, je moudré.
Moudrý upadá v nevědomost, hádá-li se s nevědomcem.
Je cesta moudrosti a cesta nevědomosti. Jsou od sebe odděleny a vedou k různým cílům...Setrvávajíce v nevědomosti a považující se za moudré a učené, hlupáci bloudí sem a tam jako slepci vedení slepcem.
Rozum svítí i v noci a nevědomí působí tmu i ve dne.
Jaká krutá muka pociťujeme, když se odlučujeme od toho, co milujeme. Museli bychom pozbýt rozumu, abychom se jim vystavovali dobrovolně.
Emoce vedou k jednání, zatímco rozum k závěrům.