Umění být moudrým spočívá v umění vědět, čemu nevěnovat pozornost.
Úsilí spojit v jedno moudrost a moc se-tkává se s úspěchem vždy jenom zřídka a nakrátko.
Muž chce ženu natolik chytrou, aby pochopila jak je moudrý, a natolik hloupou, aby se mu obdivovala.
I moudrý se stane hloupým, když na sobě přestane pracovat.
Dějiny by měly oslavovat u vladařů pouze umírněnost, moudrost, důslednost při zachovávání zákonů, snahu povznést stát, péči o blaho národů. Nejčastěji však slaví jen násilné činy, okrášlené honosnými jmény.
Přísloví si odporují. A v tom je právě lidová moudrost.
Hrst elementárních znalostí a rozumná životní etika, podávaná slovem i příkladem, to je vše, čeho lze žádat na škole; a přidá-li se k tomu ještě zdraví a radost, zaplať pán-bůh: je toho dost pro největší pýchu vychovatelů.
Lidský rozum je jako nerovné zrcadlo, jež, přijímajíc paprsky věcí, směšuje svoji přirozenost s přirozeností věcí a tím ji pokřivuje a porušuje.
Naděje dodává moudrému odvahu a dělá si blázny z opovážlivce a lenocha, kteří bezmyšlenkovitě spoléhají na její sliby.
Smrt nepřekvapí moudrého, ten je vždycky připraven odejít.
On autor byl vůl a překladatel není, rozumíte, proto to tak je.
Jediný a oprávněný entuziasmus je takový, jenž je provázen rozumem, řízenou vůlí a činností, bohatstvím invence v konkrétním počínání.
Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojená s ním je matkou všech umění a zdrojem jejich zázraků.
Rozum nepochopí zájmy srdce.
Hovoří-li ženy o ženách, zdůrazňují u těch krásných především rozum a u těch rozumných jejich krásu - u páva hlas, u slavíka peří.