Bohatý je, kdo je moudrý.
Moudrý nedává všechna vejce do jednoho koše.
Hovoří-li ženy o ženách, zdůrazňují u těch krásných především rozum a u těch rozumných jejich krásu - u páva hlas, u slavíka peří.
I moudrý se mýlí sedmkrát denně.
Jen málokdy se srdce smiřuje s tím, co rozum chápe.
Když moudrost přichází do let, stává se nudou.
Kdo se žení pro peníze, má alespoň rozumný důvod.
Vědění je hrdé, že zná tolik, moudrost je skromná, že nezná nic.
Moudrý muž nevystavuje zkoušce sklo a ženu.
Leckdo neposlouchá ani rozumu, ani dobrých rad a chybuje vědomě jenom ze strachu, aby nebyl nikým ovládán.
Hlupáci často říkají moudré věci. Jen ne tehdy, když si to myslí.
Ať platí víc jasný rozum než obecné mínění.
Často uzavřou dva idioti sňatek z rozumu.
Člověk, který své city podřizuje rozumu, musí být nutně pyšný.
Lidi, jež známe jen zpola, neznáme vůbec. Věcem, jimž rozumíme jen ze tří čtvrtin, nerozumíme vůbec. Tyto dvě úvahy stačí ke zhodnocení veškeré společenské konverzace.