Muž, který si zahrává se ženami, mě naplňuje větší hrůzou než žena, která vábí muže.
Existují dva druhy mužů. Chytří a ženatí.
Muži by byli rádi věrní, pravdomluvní a ženatí - odevšeho však jen trošku.
I když se žena divá do očí svému muži sebeněžněji, má být ráda, když mu semtam vidí paty.
Když se žena před ostatními pohrdavě vyjadřuje o nějakém muži, činí tak proto, aby zakryla, že je jeho milenkou.
Muž vypadá zajímavě, žena v tomtéž případě je jen ošklivá.
Žena potřebuje lásku tichou a klidnou, podobnou matné lampě v budoáru, která je příliš tlumená na to, aby při ni muž mohl pracovat, ale dost jasná, aby nemohl usnout.
Jestliže si ženy stěžují, že přitahují pohledy mužů, proč se neoblékají tak, aby je odpuzovaly?
Pro muže je velmi znepokojující, když začíná působit na ženy uklidňujícím dojmem.
Že jsou ženy přitahovány prošedivělými mužskými skráněmi, je jakýsi druh vyšší spravedlnosti, neboť ženy jsou také většinou jejich příčinou.
Muži jsou jako psi: ti, co nejsou uvázáni na vodítku, bývají často nejvěrnější.
Žena, která není hloupá, potká dříve nebo později lidskou trosku a pokusí se ji zachránit. Někdy se jí to podaří. Ale žena, která není hloupá, potká dříve nebo později zdravého muže a udělá z něho trosku. Podaří se jí to vždycky.
Opravdový muž se pozná, dokonce i když je nahý.
Udržel snad někdy strach muže před něčím, co opravdu chtěl? Nebo snad ženu?
Muž, který nedovolí své ženě, aby si mohla ještě něco přát, je ztracen.